.

The blood bond

27. ledna 2013 v 15:49 | Hagu-chan Uchiha |  JongKey

The blood bond


Už jsou to 3 roky...
3 roky od té doby co jsem zachránil jednoho nevděčného člověka...
Je pravda, že je jak osina v zadku, ale...
Něco mi tu noc nedovolilo ho zabít....
Dobře si pamatuji jak tam ležel...
Pomalu nedýchal....
Ale přesto mě propaloval vražedným pohledem.
A přesně do toho pohledu jsem se tehdy zamiloval...
Mé jméno je Kim Jonghyun a tohle je můj... ne... náš příběh!


~ Flashback ~

Šel jsem zasněženým lesem. Měl jsem žízeň, neskutečnou žízeň... Už několik týdnů jsem se pořádně nenapil lidské krve... Vlastně jsem jen čekal kdy na mě vyskočí nějaký
až moc odvážný lovec upírů, do kterého bych se mohl zakousnout, ale nikdo nikde nebyl. Začínal jsem být zoufalý, když v tom mě do nosu udeřil silný pach krve... Netušil jsem jak jsem si toho nemohl všimnout dřív!
"Zraněný lovec...." řekl jsem tiše sám pro sebe a vydal se k místu odkud jsem cítil krev.
Šel jsem poměrně dlouho, než jsem ho uviděl... Blonďatého lovce upírů... Jehozbraně ležely dál od jeho těla. Držel se za potrhané rameno, které ošklivě krvácelo. Jeho krev voněla tak sladce a vypadal jako lehká kořist... ne on tak nevypadal... on zde jen čekal na smrt.
Chtěl jsem jít k němu, měl zavřené oči, myslel jsem, že už je v bezvědomí, ale jak jsem se přiblížil tak na 5 metrů, jeho oči se prudce otevřeli.
"Nepřibližuj se!" křikl na mě a pokoušel se najít aspoň jednu svou pistoli.
Neposlechl jsem ho a přiblížil jsem se o metr blíž k němu. Zlostně zavrčel a konečně popadl pistoli, která ležela nejblíž. Zamířil s ní na mě a já se uchechtl.
"Myslíš, že mi s tímhle ublíží?" on se ďábelsky uchechtl.
"Chceš to vyzkoušet?... Na tvém místě bych mě nepodceňoval!"
Zvědavě jsem si ho prohlédl... Měl pěknou postavu, ale ne vypracovanou... spíš pěkně tvarovanou. Pak jsem si pořádně prohlédl i jeho obličej. Ostré lícní kosti, plné růžové rty a to co mě nejvíc zaujalo, byly jeho kočičí oči. Kdyby byl upír určitě bych po něm jel, ale on byl jen člověk... a já měl žízeň, proto jsem se ještě přiblížil.
"Kurva říkám ti aby ses nepřibližoval!" křičel na mě a mě to bylo fuk, nepřišel mi nebezpečný... do té doby než po mě vážně vystřelil... Jen těsně minul mou hlavu.. nejspíš se netrefil kvůli té velké ztrátě krve, vypadal jako velmi dobře trénovaný lovec.
"Přibliž se ještě o centimetr a vystřelím ti mozek z hlavy, ty krev sající bestie!" vrčel potichu. Myslel to vážně. Začal mě zajímat...
"Oh vážně?..." provokativně jsem udělal krok dobředu. On začal mačkat kohoutek, ale já byl rychlejší, uhnul jsem kulce, rychle skočil po jeho zbrani a vtrhl mu jí z ruky.
"Proti mě nemáš šanci, zlato..." řekl jsem tiše a klidně, ale v tom....
"AAAAAAAAAAAAH!!" ten malej hajzlík mě kopnul mezi nohy!
"Oh vážně~?" zapoakoval mou "otázku".
"Ty malej!...." vrčel jsem na něj ze země... bolelo to! * ne twl postavil se ti z toho! ==" *
"Ha! Já ti říkal ať mě nepodceňuješ!" vítězně se na mě šklebil, nos nahoře... Zavrčel jsem na něj.
"Jo... tos říkal... a já už se poučil." bleskurychle jsem se zvedl ze země a přišpendlil ho tělem ke zdi, o kterou byl opřený.
"Yah! Jdi ode mě! Jdi ode mě!!" začal sebou škubat a snažil se mě odstrčit... marně.
"Proč?.... Chci se pomstít za svůj rozkrok!" zavrčel jsem nebezpečně.
"Tak se msti na někom jiným ty zatracený dinosaure!" nadával mi a pořád sebou vrtěl a ztrácel hodně krve... vlastně vrtěl se tak dlouho dokud neupadl do bezvědomí.
Zvedl jsem se a čakal jestli se mě nepokusí znova nakopnout, nebo střelit...nic... byl vážně mimo...
Chtěl jsem toho využít a vysát z něj zbývající krev, ale zastavil jsem se kousek od jeho krku... Cítil jsem jeho pomalý tep... Cítil jsem jak mu tlouklo srdce a já v tu chvíli zkamaněl... Nemohl jsem... prostě jsem nemohl.... Nemohl jsem ho zabít!...
~ End of the flashback ~

"Yah! Ty mě zase neposloucháš!" z proudu vzpomínek mě probdil hlas onoho lovce upírů.
"Promiň, Key-ssi... cos říkal?" zeptal jsem se lehce nezaujatě.
"Nic... neubud to opakovat!" štěkl po mě, otočil se na podpadku a odkráčel pryč.
"Pěknej zadek!" křikl jsem za ním.
"Skladni ty stupidní dinosaure!" dostalo se mi odpovědi.
"Diva..." zabrbla jsem si pod "vousy".
"Já tě slyšel!" začal jsem se smát... Key-ssi měl uši vážně všude... Almighty Diva Key... jop sedělo to k němu!
"A koukej se oblíkat... za 10 minut máme být na té slezině bestií." zavrčel na mě, když se vrátil do obýváku.
"To už bude šest?" protáhl jsem se. Key-ssi si povzdechl.
"Dělej, nebo tam půjdeš sám." oznámil mi a šel zpátky do naší ložnice. Chtěl jsem jít za ním, ale on mě spolu s mími věcmi vyhodil z pokoje se slovy, že se mám obléct v obýváku... Ten den neměl moc dobrou náladu.
Nechtěl jsem ho štvát ještě víc, tak jsem si oblékl věci, které mi "podal". Mě to zabralo sotva půl minuty, ale Key-ssimu to zabralo 15 minut tak,že jsme na tu "slezinu" díky NĚMU přišli pozdě.
"Ha! A pak kvůli komu chodíme pozdě!" Key-ssi se na mě podíval způspbem ,Ty si ze mě děláš prdel ne?!' a mě sklaplo.
"Pořád kvůli tobě!" řekl tiše a sedl si na jeho místo, já si sedl vedle něj.
"Dámy a pánové! Vítejte na 163. srazu upírských klanů! Dnes nás hostí sídlo klanu Kimů * ? :D blbý skloňování! >o< *. Děkujeme moc za vaše pozvání do vašeho nádherného sídla!" promlouval k nám hlavní radní.... Byl něco jako upírský boss... Prostě měl pod palcem totálně všechno.
"Což mi připomíná, že dnes jsou to 3 roky....3 roky od toho co si váš nejstarší potomek našel partnera" Key-ssi a já jsem se na sebe podívali.
"Oni mě berou jako tvého partnera?! No tak to prr!" Key-ssi jim chtěl jasně vytmavit, že on můj partner není, ale já ho zastavil.
"Chceš, aby tě zabili?... Radši buď potichu... prosím." uzemnil jsem ho. On nafoukl tvářičky... Věděl jsem že se mnou do večera nepromluví...
"Yah! Proto mě tu nechali!... Protože jsi jim řekl, že jsi můj partner!" Key-ssi mluvil potichu, ale zněl naštvaně, ale on nic nevěděl.
"Víš Key-ssi... Když jsem tě tenkrát zachránil... Vlastně se stal něčím jako mím partnerem..." Key-ssi se na mě vyvalil oči.
"Cože?... Tvým čím?... a kdy jsi mi tohle kurva chtěl říct! TY SI ZE MĚ SNAD DĚLÁŠ PRDEL! Tohle není možný... to není možný... Já... potřebuju jít na vzduch, nebo tě tu na místě zabiju..." zavrčel nakonec a chystal se odejít jenže zakopl o nohu upíra, který seděl kousek od něj a sletěl na zem.
"Key-ssi!" rychle jsem se zvedl a běžel k němu. "Jsi v pořádku?" zaptal jsem se starostlivě.
"Jo.. odřený koleno přeživu!" prsknul... a já ztuhnul.
"Teče ti krev?" zeptal jsem se potichu.
"Trochu jo... pro-... a kurva."došlo mu to. Oba jsme se rozhlédli okolo sebe. Všichni zírali na Key-ssiho... cítili z něj lidskou krev.
"Člověk... dámy a pánové... máme tu večeři!" zvolal jeden z upírů a ostatní se na nás, nebo spíš na Key-ssiho vrhli. Já ho stačil chytit a rychle uhnout a pak zmizet.

"Jsme mrtví..." prohlásil Key-ssi potom co za námi zamknul dveře našeho pokoje.
"Jop... jsme..."
"I když vlastně jdou jenom po mě..."
"No jo... jenže, když zemřeš, zemřu i já... to je taky část toho, že jsi můj partner... Jsem závislý na tvém životě stejně tak jako ty na mém." Key-ssi se na mě opět zmateně podíval.
"Skvělý, další věc o které jsem nic nevěděl... jak to tedy vlastně je!" zněl naštvaně.. nedivil jsem se... tajil jsem mu to 3 roky...
"Ehem... vezmu to od začátku... Když jsem tě zachraňoval.. musel jsem ti dát něco z mé krve, protože jinak by si zemřel... a tím, že jsem ti dal svou krev, se mezi námi utvořilo jaké si pouto... Pouto zavazující nás doslova do konce života...Protože až jednou zemřeš... v ten den zemřu i já... ale pro tebe to má jisté výhody, protože nezestárneš a budeš žít možná i o 100 let déle než by si žil normálně... ale... má to i nevýhody... Protože já už nesmím pít krev nikoho jiného než tebe... ale také už nepotřebuji tolik krve jako dřív... stačí jednou za několik let...a to je tak nějak vše... nom možná ještě... mezi námi nejspíš po mém prvním napití vznikne nějaké pouto ještě silnější, ale o tom moc nevím." dokončil jsem svůj proslov... Key-ssimu skoro vypadli oči z důlků a bradu měl až na zemi...
"A tohle si mi hodlal říct jako kdy?" zeptal se.
"Brzo, protože začínám cítit, že potřebuji tvou krev..." cítim jsem to... moje tělo přímo křičelo ,Skoč po něm!' ... a to nejen kvůli krvy, ale zatím jsem to sváděl jen na potřebu uhasit "žízeň".
"Hmm... a když ti svou krev nedám tak jako... umřeš?"
"Nejšpíš... protože bych ze žízně po krvy zabil tebe a pak bych zemřel i já."
"Ahaa... ale... to bolí! Já nechci!" choval se jak malé dítě, které jde k doktorovi na injekci.
"Nemusím tě kousat... stačí, když se... trochu řízneš... nebo tak něco..." protočil jsem očima v sloup, ale Key-ssi se netvářil moc nadšeně.
"No dobře... tak ať to máme z krku..." povzdechl si a šel hledat něco ostrého. Našel žiletku.
"Kam se mám...žíznout." tiše polkl...
"Ukaž.. udělám to sám.... nechci aby ses podřízl."
"Co jsem nějaké malé dítě?!" prsknul na mě. A já se začal smát.
"Právě teď tak vypadáš."
"Stupidní štěně..." řekl tiše a podal mi žiletku. Jemně jsem vzal jeho zápěstí a přiložil k němu žiletku. Key-ssi pevně zavřel oči a odvrátil hlavu do strany.
"Tak dělej!" pobídnul mě a já přikývl... aniž by to mohl Key-ssi, přes pevně zavřená víčka, vidět.
Hlasitě jsem polk... Vlastně jsem netušil co dělám... Opatrně jsem zajel žiletkou do Key-ssiho sametové kůže. Lehce sebou cukl... Naštěstí se mi povedlo udělat čistý řez, ze kterého začal vytékat slabý pramínek krve * eew bolí mě z toho žíly! T^T *.
Přisál jsem se k jeho ruce. Jeho krev chutnala... sladce... Nikdy jsem nic takového nepil... Chtěl jsem víc... a hodně víc! Ale Key-ssi sebou začal škubat.
"To už stačí ty hladovej dinosaure! Já tu krev taky potřebuju!" prdce mě od sebe odstrčil a já jen natáhl ruce k jeho ruce jako kdybych říkal ,To je mojee, vrať to!'
"A když mě omluvíš... chvíli bych se prospal." řekl a zalezl do postele. Podíval jsem se na hodiny. Netušil jsem, že už uběhlo tolik času... bylo skoro půl desáté... Nijak pozdě, ale... byl jsem unavený takže jsem zalehl vedle Key-ssiho.

Ráno....
Další ráno nás probudily silné rány na dveře našeho pokoje.
"Jonghyune! Ty zasraná kryso! Dej nám toho člověka." Key-ssi se na půl zvedl a zakřičel:
"Ten člověk tu není! Jděte spát!" a zalehl zpátky do postele.
"Key-ssi vztávej! Musíme odsud!" strhnul jsem z něj peřinu.. On mě sice poslal do patřičných míst, ale po chvíli se zvedl a zalezl do koupelny.
"Na tohle není čas! Obleč se a mizíme!" křikl jsem na něj, když se chystal upravovat.
Zavrčel, ale rychle mi šel pomoct zabalit nám aspoň nějaké věci.
Po chvíli jsme měli zbaleno to nejdůležitější a chtěli jsme odejít.
"Počkej!" vyjekl najednou Key-ssi. Zmateně jsem se něj podíval.
"Nechal jsem tu kreditku!" úplně jsem zapomněl, že Key-ssi měl schovanou kreditku , kterou mě na dobu když jsem nebyl v domě, tak jezdil na nákupy.

"Kolik vůbec máš na tom kontě peněz?" zaptal jsem se, když jsme utíkali lesem. Key-ssi se uchechtl.
"Řeknu to takhle... dost peněz na to, abych nám koupil vilu a nemuseli by jsem celý život pracovat."
"Páni... tvoji rodiče jsou asi dost zazobaný co?"
"Jop... byli hodně zazobaní." řekl... smutně?
"Byli?" zastavil jsem se a Key-ssi se zastavul krok předemnou.
"Přesně tak... Když mi bylo 7 let přímo předemnou je zabila banda upírů... Já byl schovaný ve skříni. Druhý den mě tam našli lovci a odvedli mě do jejich sídla, kde mě trénovali..."
"Ah tak... proto tak nenávidíš upíry..." přišel jsem ke Key-ssimu a ze zádu ho objal. "Ale už se nemusíš bát... žádný upír už ti neublíží." dodal jsem tiše.
Po téhle menší zastávce jsem se opět vydali směr město. Stačilo pát telefonátů a mohli jsme jít nakupovat nábytek do našeho nového domu.

Po pár dnech.
"Tak oficiálně bydlíme!" oznámil nadšeně Key-ssi, když umístil poslední kus nábytku. Nemohl jsem mu do toho vůbec mluvit... Jen jsem tahal těžký nábytek na místo, které mi řekl... Naštěstí si vše pořádně promyslel než mi řekl kam to mám táhnout takže jsem to nemusel každou chvíli tahat někam jinam.
"Jop... konečně." objal jsem Key-ssiho kolem ramen a on se usmál. "Nedostanu malou odměnu za práci?" zeptal jsem se a Key-ssi se na mě otočil s pozvednutým obočím.
"Proč mám pocit, že nechceš zmrzlinu?" perverzně jsem se usmál.
"Možná i zmrzlinu, ale jen pokud bude na tobě." po tom co jsem se napil jeho krve...jeho tělo mě přitahovalo ještě víc než předtím.
"Nech si zajít chuť štěně." mrkl na mě svůdně, vyprostil se z mého objetí a chystal se odejít.
"Tak to teda ne!" hodil jsem si ho přes ramemno a odnesl do naší ložnice.
A řeknu vám jedno... zmrzlinu jsme rozhodně nejdli!
The end! ^_^
PS: Chyby prosím ignorujte, arigatou ^^
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Co je nejhorší?...

NaruHina 16.7% (47)
SasuSaku 40.6% (114)
NaruSaku 25.6% (72)
SasuHina 17.1% (48)

Komentáře

1 Eve Eve | Web | 27. ledna 2013 v 15:57 | Reagovat

pekne napísané :)

2 Hin-chan Hin-chan | 27. ledna 2013 v 18:57 | Reagovat

Yatá ~ to bolo dokonalé *3*

3 Asuky Asuky | 27. ledna 2013 v 19:18 | Reagovat

Chybi ti Ending kiss scene :D grrraaww :D >_< :D ale je to vtipne :D uz hodne dlouho jsem se takhle nepobavila :D *palec nahoru jako na Fb* xD

4 Saskie Saskie | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 12:29 | Reagovat

kyáá x33 a já bych chtěla pokráčko x33 xDDD úžasná povídka xD fakt dokonalá xD

5 Iharo Senshi Kokoro (Duo Kokoro) Iharo Senshi Kokoro (Duo Kokoro) | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 20:06 | Reagovat

jo tak zmrzlinu jste njedli joo? Vy úchyláci!!
Skvělá povídka Hagumi!! Fakt skvělá!

6 Lee Uchiha Lee Uchiha | Web | 29. ledna 2013 v 17:17 | Reagovat

To bylo krásný :) chvíli jsem zdechala smíchy :D

7 Saki Saki | Web | 29. ledna 2013 v 20:39 | Reagovat

Zaujímavý to nápad, takto by som si ich v živote nepredstavila xD Moc dobre som sa pobavila, hlavne na tom začiatku xDD A treba uznať, že Keyovi tie prezývky sakra sedia xDD

Tak ja sa vynasnažím spatlať nejaký článok na nich :D Tak to by pomohlo, aspoň by som nemusela toľko hľadať :D Ako ak chceš, tak ti môžem na seba hodiť gmail, skype alebo nejaký kontakt a môžeš ma zamoriť a ja z toho potom niečo vyprodukujem xD Len neviem kedy to spravím, pretože som teraz chorá a nemám na to hlavu -.-

8 Shizu-chan Shizu-chan | Web | 29. ledna 2013 v 22:02 | Reagovat

Yaaay ^^ tak kawaii!! *Q*
Ty jména moc pomohli, arigatou!! ^^
Hagumi-chan, už se těším na tvou příští povídku!! *Q*

Nyaan >w< ... já myslím, že si dali zmrzlinku >w< hezky bílou a utčitě tepelně upravenou >w<

Až si mě navnadila na psaní taky x'D 2x arigatou, Hagumi-chan! xD

9 °WiWi° °WiWi° | 4. února 2013 v 23:23 | Reagovat

Rozplývám se tu, awww :3 Ale, Author-ssi... Řekni mi, znáš povídku Bloody World na AFF? :DD Strašně mi to tuhle povídku připomíná :DD teda jen něčím, ale přesto :DD

10 Hagumi-chan Uchiha Hagumi-chan Uchiha | Web | 5. února 2013 v 16:20 | Reagovat

Je to možné... ale musela jsem to číst už dávno bo si to nepamatuju... :D

[9]:

11 °WiWi° °WiWi° | 11. února 2013 v 23:02 | Reagovat

[10]: Jako mě je jasný, že to napadne víc lidí, ale prostě mě to hnedka uhodilo do očí :DD Jelikož jsem sem zrovna přišla potom, co jsem dočetla jednu kapitolu xD

12 Hagumi-chan Uchiha Hagumi-chan Uchiha | Web | 12. února 2013 v 13:11 | Reagovat

[11]: ahaa :D Nom vážně je dost možné, že jsem to četla... já už těch anglických povídek četla, že v tom mám bordel ==" XD

13 Ji Eun Ji Eun | 27. února 2013 v 22:39 | Reagovat

Za JongKey tě tak strašně moc miluju že si to neumíš ani představit.. :DD Ani v tom nejmenším bych si nestěžovala kdyby jich tady bylo více, protože je to vážně dokonalé.. vtipné a prostě ňuní.. :D Budu se modlit za další JongKey (nebo 2min.. to je jedno.. prostě kpop) povídky.. <3 :DD

14 Namikaze Sadako Namikaze Sadako | Web | 26. srpna 2013 v 0:09 | Reagovat

Omo, Hyunnie upír :3333 *vzpomněla si na jeden gif, kde je Hyun upír* Já jsem nemohla z toho, jak mu cucal tu krev z té ruky :DDD Omo, ty vole, jak já nesnáším, když mi berou krev, jsem si na to vzpomněla, jak ho říznul xDDD Hmm, že by to způsobovalo i sexuální přitažlivost :DDD Heej, super téma na yaoi povídku :'D Asi se inspiruju :D

Hele, jak čtu ty tvoje komenty tady a vidím tam to "bo", tak mě napadá... Ty jsi z Ostravska? Páč já bydlím kousek od Ostravy xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama